Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Informal institutions and demand for income redistribution
Vigodová, Katarína
Diplomová práce se zabývá vztahem mezi neformálními institucemi, které jsou reprezentovány náboženstvím, odlišným chápáním náboženství, subjektivním názorem na kontrolu nad vlastním životem a preferencemi k redistribuci příjmu státem. Vliv neformálních institucí na preference ohledně redistribuce příjmu byl potvrzen použitím multinomiálneho logitového modelu, kontingenčních tabulek a shlukové analýzy. Výsledky empirické analýzy poukazují na polarizaci věřících lidi do dvou skupin. Věřící, kteří podporují redistribuci příjmu a věřící, kteří oponují redistribuci příjmu státem. Většina aktuálních studií poukazuje na převážně negativní preference věřících vůči redistribucí příjmu státem. Chápání náboženství jako následování norem a ceremonií, tak jak vysoké vnímání kontroly nad vlastním životem vede k převážně negativním preferencím k redistribuci příjmu státem. Chápání náboženství jako dělání dobra ve společnosti, tak jak nízké vnímání kontroly nad vlastním životem vede převážně k pozitivním preferencím k redistribuci příjmu státem.
Vstupní data jako determinant výsledků měření daňové progresivity
Opluštilová, Monika
Opluštilová, M. Vstupní data jako determinant výsledků měření daňové progresivity. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2018. Diplomová práce se zabývá vlivem vstupních dat na výsledné hodnoty měření daňové progresivity. Pro kalkulaci Giniho koeficientu a dalších vybraných ukazatelů pro rok 2015 jsou využita data ze Statistiky rodinných účtů a z šetření Příjmy a životní podmínky domácností (EU-SILC), z nichž obě jsou vydávány Českým statistickým úřadem. Dále byl zkoumán vliv ekvivalenčních stupnic na výsledky Giniho koe-ficientu před zdaněním a po zdanění a také dopad změny kvantilového rozložení příjmů z decilového na kvintilové, k němuž došlo v publikaci Statistiky rodinných účtů za rok 2016. Výsledky práce ukazují na významný vliv zvoleného šetření i rozložení příjmů a naopak zanedbatelný vliv ekvivalenčních stupnic.
Komparace daňové zátěže zaměstnanců v ČR a v Belgii
Hrubanová, Adéla ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Beneš, Jonáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje a porovnává daňové zatížení zaměstnanců v České republice a v Belgii. V první části shrnuje daňové systémy obou zemí a popisuje, jakým způsobem se postupuje při výpočtu jejich daňového zatížení. Druhá část se věnuje komparaci efektivních daňových sazeb pro různé typy poplatníků. Třetí část pojednává o daňové progresivitě z hlediska lokální progresivity, kterou měří pomocí stanovených intervalů a zjišťuje pro které příjmové kategorie je progresivita nejvýznamnější. Lorenzova křivka v poslední části práce zobrazuje graficky globální progresivitu daně a redistribuci příjmů ve společnosti. Giniho koeficient ji měří. Závěrečné zhodnocení potom upozorňuje na důležité souvislosti mezi oběma zeměmi, porovnání s dalšími zeměmi Evropské unie a jejich budoucí vývoj právě v oblasti zdanění mezd.
Redistribuce příjmů a měření příjmové nerovnosti v České republice
Beldíková, Michaela ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Roženský, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku státní redistribuce a příjmové nerovnosti v České republice. Vysvětluje základní pojmy jako je přerozdělování příjmů, nerovnost v příjmech a zabývá se vztahy mezi nimi. Analyzuje jednotlivé nástroje státní redistribuce jako např. daňový systém a systém sociálních transferů, které vláda využívá k dosažení rovnoměrnějšího rozdělení příjmů ve společnosti. Účelem práce je zjistit, jak tyto jednotlivé nástroje přispívají k naplnění cíle snížit nerovnost příjmů ve společnosti. Toto zjištění je prováděno na základě dat ze statistik rodinných účtů dostupných na webových stránkách Českého statistického úřadu z let 2006 až 2008. V závěru se práce zabývá trendy ve vývoji státní redistribuce a příjmové nerovnosti v zemích OECD.
Komparace redistribuce příjmů prostřednictvím dávek státní sociální podpory v České republice a Velké Británii
Trávníčková, Jana ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Bauernöplová, Veronika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zkoumání příjmové nerovnosti mezi občany České republiky a Velké Británie. Jedná se o komparaci, která hodnotí státní redistribuci příjmů prostřednictvím dávek státní sociální podpory. Poskytuje informace o tom, ve které zemi existuje větší příjmová nerovnost v rozdělení příjmů mezi domácnostmi a zda se příjmová nerovnost mezi občany sníží díky vyplacení těchto dávek, či nikoliv. Teoretické části práce se věnují vysvětlení základních pojmů (jako je redistribuce příjmů, nástroje redistribuce, vztah mezi sociální politikou a redistribucí) a nástrojům pro měření příjmové nerovnosti (Lorenzova křivka, Giniho koeficient, Robin Hood index, Koeficient příjmové nerovnosti S80/S20). V textu jsou dále popsány jednotlivé dávky státní sociální podpory obou zemí. Hlavní výzkumná část obsahuje výpočty a grafická znázornění všech výše uvedených ukazatelů. Výsledné hodnoty jsou porovnány a dosažené výsledky shrnuty.
Progresivita daně z příjmů
Číž, Bronislav ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Weberová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozložením využívání nezdanitelných částí základu daně, resp. jejich vlivem na nerovnost v rozdělení příjmů či základu daně různými příjmových skupin obyvatel v České republice. Zkoumání redistribučních efektů celkových i jednotlivých nezdanitelných částí základu daně je provedeno ukazateli měřících míru redistribuce. Diplomová práce také obsahuje analýzy, které nezdanitelné části základu daně se ve sledovaném období let 1997 až 2005 využívaly nejvíce, a to jak v čase, tak v jakém poměru k ostatním, ale i u jednotlivých skupin poplatníků. Další analýzy přinášejí údaje o snížení základu daně, a z něj plynoucích daňových úspor jednotlivých skupin poplatníků, stejně jako redistribuční dopad a hodnoty ukazatelů měřících míru redistribuce konkrétních nezdanitelných částí základu daně.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.